Solartec

Pro srovnání instalovaný výkon všech šesti bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín odpovídá zhruba desetině tohoto objemu. Největším strůjcem „slunečné budoucnosti“ jsou členské státy Evropské unie, na jejichž území se v souhrnu nachází 76 procent celosvětového výkonu.

Za unijním prvenstvím stojí hned několik okolností. Mimo závazku jednotlivých zemí vůči Bruselu vyrábět určitý podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie šlo v řadě případů o zprvu štědře nastavenou národní podporu fotovoltaiky. Rozhodující význam nelze upírat ani dobré logistické dostupnosti oblastí s přiměřenou intenzitou slunečního svitu a rychlému poklesu cen potřebných technologií. To způsobilo, že země o rozloze a ekonomické vyspělosti České republiky předstihla loňským přírůstkem zapojených solárních elektráren Itálii, Japonsko i Spojené státy. Nově instalovaná kapacita podle jihlavského Energetického regulačního úřadu meziročně vzrostla o 1187 megawattů (MW), což Česku v přírůstku kapacit vyneslo pomyslné stříbro. Šampionem již po řadu let zůstává Německo, které si v minulém roce připsalo na účet až osm gigawattů. Celkově na něj tak připadá necelá polovina světových kapacit.

I přes český stop stav pro připojení nových instalací a stagnaci či zpomalení německého trhu se objem nově zapojených fotovoltaických elektráren v EU nejspíše vůbec nezmenší. Očekává se, že výpadek vyrovná růst v Itálii a Francii. Stávající výkon na Apeninském poloostrově se má letos téměř zdvojnásobit a překročit hranici čtyř GW. Mimo Evropu se bude solární byznys nejvíce rozvíjet v USA, Číně a Japonsku.

Německo: solární lídr brzdí

V absolutních číslech poroste význam našeho západního souseda i v dalších letech.

Investoři požadující dvoucifernou roční návratnost vkladů se ale ohlížejí po jiných částech starého kontinentu. Důvod je prozaický. Výkupní cena garantovaná spolkovou vládou loni klesla oproti stavu z roku 2009 ve třech krocích. U instalací na budovách a střechách se příspěvek celkem snížil o 25 nebo 27 procent v závislosti na výkonu zařízení. Výnosnost pozemních elektráren odepsala mezi 24 až 26 procenty podle typu pozemku, na němž byly postaveny.

Proto v posledních měsících předloňského roku majitelé rozpracovaných projektů horečně dokončovali svá díla, aby je stihli připojit před nástupem drakonických srážek. To vysvětluje, proč se nárůst výkonu fotovoltaických instalací v Německu tehdy meziročně více než zdvojnásobil. Podobná situace se opakovala loni. Sestupný trend výkupních cen bude nejméně po tento a příští rok pokračovat. Novela tamního zákona o podpoře obnovitelných zdrojů počítá letos se snížením příspěvku pro všechny typy výroben o 13 procent, přesáhne-li souhrnný výkon zařízení připojených od června do září 2010 po vynásobení třemi hodnotu 6,5 gigawattu.

Spolkový úřad regulující síťová odvětví (BNetzA) nedávno zveřejnil data, která tento scénář více než splňují. Fotovoltaická horečka přesto nekončí, odhady pro letošek se pohybují na úrovni dalších sedmi GW instalovaného výkonu. Řada konzervativních investorů, kteří se spokojí s návratností okolo 7,5 procenta, hodlá stavět o sto šest. Už i je totiž děsí chystaný cenový pokles pro rok 2012, kdy se podpora zřejmě

Slibná slunná Itálie

Apeninský poloostrov přitahuje kapitál k rozvoji fotovoltaiky nejen výhodnou polohou z hlediska intenzity slunečního svitu, ale rovněž garancí stále vysokých výkupních cen. Ty se sice s přechodem na novou koncepci státní podpory od ledna 2011 snížily, přesto nadále výrazně převyšují osekané příspěvky v Německu nebo České republice. Nestabilitu do systému na tento rok vnáší možnost italského energetického úřadu (GSE) změnit jednou za čtyři měsíce výkupní ceny, a to v rozmezí od pěti do patnácti procent u pozemních elektráren. Výkup elektřiny dodávané ze zařízení umístěných na budovách a střechách úředníci GSE v následujících dvanácti měsících upravovat nebudou, naopak pro jejich výstavbu zavedli zvláštní podpůrné dotace.

Příští rok pak přinese celoplošný pokles výkupních cen o šest procent, čehož se investoři obávají daleko méně než oznámeného limitu pro maximální připojitelný výkon fotovoltaických elektráren na italském území, jehož výše byla stanovena na 3,3 GW. Po překročení této hranice nebude již možné získat na výrobu a dodávky elektřiny ze solární energie garantovaný příspěvek.

Slovinsko žene fotovoltaiku na střechy

Země u Jadranu nabízí uplatnění hlavně na poli střešních instalací. Nejenže u nich neexistuje žádné omezení zapojeného výkonu, ale zájemce se hlavně obejde bez stavebního povolení a dalších oprávnění. Ministerstvo zemědělství až do konce roku 2013 poskytuje dotace na výstavbu fotovoltaických jednotek do 50 procent nákladů na projekt, nepřekročíli jejich výše 480 tisíc eur.

Pokud zůstane hodnota investice pod hranicí dvou milionů eur, lze dále čerpat zvýhodněné úvěry pokrývající až 90 procent této částky.

Lublaňský kabinet se zaručil neměnit výkupní ceny po dobu 15 let provozu solárních zařízení. Předpokládá se však, že od příštího roku se příspěvek začne každoročně snižovat o sedm procent po dobu pěti let. Příčiny, které brání rozvoji větších pozemních elektráren, jsou dvě. První spočívá v zákonném limitu, jenž umožňuje získat právo na plnou výkupní cenu pouze provozovatelům zdrojů do celkového výkonu pěti megawattů za daný rok. Další připojené kapacity se musejí spokojit s podstatně nižším příspěvkem na dodávky elektřiny. Druhou překážku tvoří složitý proces nabývání potřebných dokumentů k provozování solární elektrárny.

Bulharsko teprve začíná

Potenciál zlákat „sluneční byznysmeny“ má i dosud nerozvinutý trh v Bulharsku. Kromě zajímavého nastavení výkupních cen, u nichž se rozlišuje pouze výše připojeného výkonu zařízení, garantuje vláda v Sofii také stálou výši příspěvku po dobu 25 let dodávání elektřiny. Národní regulační úřad jej může snižovat každoročně nejvíce o pět procent. Příznivě lze hodnotit také investiční dotace a podnikatelské úvěry za zvýhodněných podmínek, určené výhradně k vybudování fotovoltaických jednotek. Jediné zásadní omezení vyplývající z bulharské energetické legislativy se týká maximální povolené výrobní kapacity solárních elektráren, jež byla v dubnu 2009 stanovena na deset megawattů.

Některé investory by mohl rovněž odradit zdlouhavý postup vyřizování potřebných povolení k nabytí licence. Proces připojení do distribučního systému se může protáhnout až na dvanáct měsíců. V poslední řadě je nutné zvážit počáteční náklady na výstavbu jednoho kilowattu, které se například proti Německu a Itálii pohybují o stovky eur výše.

Instalovaný výkon solárních elektráren ve vybraných zemích EU Autor: e15, Zdroj: BNetzA, BPÖ, EPIA, ERÚ, GSE, MHSR, PV-NMS-NET

Slovensko zařadilo zpátečku

Do 1. května loňského roku vše nasvědčovalo tomu, že Slovensko převezme po České republice štafetu s nápisem „ráj slunečních spekulantů“.

Vláda se však rozhodla tomu – po zkušenostech z Česka – zabránit. Nejprve prosadila novelu zákona o energetice, která od zmíněného data ukládá povinnost získat zvláštní osvědčení pro vybudování fotovoltaických zařízení, vyjma střešních instalací do 100 kilowattů. Potřeba je tak hned několik různých kladných stanovisek, mimo jiné od provozovatele přenosové soustavy SEPS, který od poloviny července zmrazil jejich udělování nejméně do začátku roku 2012.

Zásadní úder slovenské fotovoltaice přinesl v půli prosince koaliční kabinet, jenž prosadil změny týkající se práva získat doplatek za dodávky elektřiny vyrobené ze sluneční energie. Počínaje letošním dubnem budou moci s příspěvkem počítat jen provozovatelé střešních instalací do 100 kilowattů. Novela navíc umožňuje snížit u fotovoltaických a větrných elektráren výši doplatku meziročně o více než deset procent.

Budoucí vývoj slovenského trhu srazil také v říjnu zveřejněný Národní akční plán z dílny ministerstva hospodářství, jenž počítá s maximálním kumulovaným výkonem 300 megawattů pro celé území státu.

Rakousko: pomalu, ale jistě

Pozvolným, ale stabilním růstem prochází fotovoltaika v Rakousku, které kryje bezmála 70 procent spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tamní zákon o „zelené elektřině“ upřednostňuje především malá zařízení do deseti kilowattů, ať už jsou umístěna na střeše a budově či na volném prostranství.

Výkupní ceny garantované federální vládou na 13 let se v tomto pásmu výkonu pohybují mezi 40 až 46 eurocenty za jednu kilowatthodinu dodané elektřiny. To je o téměř dvě třetiny více než v případě německého příspěvku platného na letošní rok v této kategorii a o pětinu lepší situace než ve slibně se rozvíjejícím Bulharsku.

Ačkoli Rakousko neposkytuje žádné investiční dotace na vybudování fotovoltaických zařízení, je právní postup zapojení do přenosové soustavy jednoduchý a rychlý. Na výkupní cenu měli loni právo všichni provozovatelé, kteří se stihli připojit před dosažením souhrnného limitu 30 megawattů instalovaného výkonu. Pro tento rok se hranice zdvojnásobila.

Bratislava, Brno

Václav Stárek | Publikováno 17.1.2011 7:37 v E15.cz